Žolík

Žolík            Endy Kubena 1993 
1.Emi            D          Emi 
Pálilo slunce to úmorný byl den 
     A            Ami        Emi 
a my tři šli jsme zrovna pro vodu 
                   D           Emi 
dvě smutné oči nás vzali pohledem 
              A      Ami          Emi 
z nichž vyčet bys tu smutnou Příhodu 
 
2. 
Černý jako uhel a na smrt hladový sotva na vlastních nohou mohl stát jak někdo může býti takový 
ten neví co je žízeň co je hlad 
Ref. 
A 
Tak jsem ho vzal do náručí 
Emi        Hmi        Emi 
asi do něj někdo napálil 
A 
A kdo by se nepoučil 
Emi       D          H7 
asi proto lidem nevěřil 
3. 
Snad jenom proto že s nohou  nemoh hnout 
měl u silnice tak smutný konec mít 
za naší boudou našel si svůj kout vařené brambory a taky něco pít 
Pak cvakl zámek my museli už jít měl plný misky a taky měl kde spát 
To není náhoda to muselo tak být 
aby tam nemusel v příkopě umírat 
Ref. 
Tak jsem ho vzal do náručí... 
Emi              D           Emi7 
pálilo slunce to úmorný byl den