Zlatí úhoři

        D                                G 
Když je po dešti a v líných řekách, probudí se spící proud, 
       A                                G          D 
stojím na břehu a dlouho čekám, chci je aspoň zahlédnout. 
       D                            G 
Prý tu kdysi žili krásní zlatí, dvoumetroví úhoři, 
D                    A                 G          D 
každý z nich tu byl, čas se naplnil, a táhli do moří. 
 
       D                                 G 
Nechci ulovit je do svých sítí, chci jen vědět, že tu jsou, 
        A                                     G           D 
chci je vidět jak se v slunci třpytí, když se mihnou hladinou. 
      D                                G 
Kolik prochodil jsem řek a tůní, nikde jsem je nezahlíd, 
  D                       A                  G           D 
a tak se znovu ptám, proč odešli a kam, proč nechtějí tu žít. 
 
          D               G        D                     G          A 
R.: Marně čekám, kdy se z tůní vynoří, možná míří starou řekou do moří. 
             Hmi           F#mi        Hmi            A 
    Už jen v knížkách můžu číst, kolik bylo v Čechách míst, 
              D         G     A  D 
    kde jak v ráji žili zlatí úhoři. 
 
      D                                G 
Občas některý mi ploutví mávne, než mi zmizí v hlubinách, 
      A                             G            D 
možná vyčítá mi hříchy dávné, možná že má z lidí strach. 
        D                                   G 
Když je před bouřkou a v líných řekách voda příliš nechvátá, 
D                 A                   G           D 
čekám že se snad, objeví tentokrát, a budou ze zlata. 
 
R.: 2x, ... kde jak v ráji žili zlatí úhoři.