Ten déšť už nedohoním

    A                        Fmi 
1. Vzpomínáš ještě když jsem rozlomil svět 
            Hmi           A 
   jako Bůh krajíc vonící mládím, 
                Fmi                  A 
   jak kostelní věž vzpomínka oblaka párá 
            Hmi 
   a já mám strach. 
 
                     Fmi  Cmi  Hmi 
R. Ten déšť už nedohoním. 
 
2. Vzpomínáš ještě když jsem všechno chtěl hned, 
   nazdařbůh vše co člověka svádí, 
   vím byla to lež, všechno má svůj čas a místo, 
   i voda i prach. 
R: 
 
3. Bolíváš občas ještě když přijde řeč, 
   studánko ztracených šancí a lásek, 
   co mohl jsem mít, jenže mí osudný známí, 
   se budili dřív. 
R: 
 
4. Ty víš jak strašně krásně v noci se sní, 
   když je den, co vlastně nemusí nic, 
   jó potkal jsem dost krásných a zbytečných flámů, 
   co jenom zdály se být. 
 
R: Ten déšť už nedohoním 
    
                     Fmi             Cmi 
   To jenom zdály se být ty nádherný léta, 
                  Hmi 
   čas běžel jako vítr co tu byl a nechal jen poušť, 
                Fmi              Cmi 
   na prázdných listech bolavých místech paměti, 
               Hmi 
   ten déšť už nedohoním 
                   Fmi 
   ten déšť už nedohoním. 
 
5. Vzpomínáš ještě když jsem rozlomil svět 
   jako Bůh krajíc vonící mládím, 
   vím byla to lež, všechno má svůj čas a místo, 
   i voda i prach.