Poslední mohykán

Devítka

   D       Dsus4Hmi         A 
1. S očima dokořán hřála mě bříšky prstů, 
   G          A         D 
   nikdy jsem nebyl tak sám. 
   Zpívala hlasem vran moudrostí svatých z mostů, 
   ostrá jak vzduch zimních rán. 
 
            Emi                    E 
R: To někde odněkud Bůh smazal pár vět 
            Hmi      A        G           
   a dal mi křídla a rozšířil svět. 
                        Hmi                  E    
   A já se ztratil jako kluk v buši prvního flámu, 
        Hmi                 E 
   jako brok, který uvízl v trámu, 
           Hmi        A          G 
   voják v plný polní před vraty chrámu, 
                D 
   poslední Mohykán. 
 
2. Tak trochu po hvězdách, trošku po nedozrání, 
   voní dech mladých vín. 
   Po chlebu a po hrách dojde i na hledání,  
   společných krásných vin. 
 
R: To zrovna odněkud Bůh smaže pár vět 
   a dá mi křídla a rozšíří svět. 
 
   A já se ztratím jako kluk v duši prvního flámu, 
   jako brok který uvízl v trámu, 
   voják v plný polní před vraty chrámu, 
   poslední Mohykán, 
   G            A7  D   
   poslední Mohykán, 
   G            A7  D 
   poslední Mohykán. 

Do databáze přidal Toulavej Méďa, dne 15. 09. 2020