Pohádka

   D         A      Hmi              G         D 
1. Můj hebkovlasý koníčku, jak se ti žije beze mně, 
             A        Hmi             G                D 
   jak se ti dýchá poslíčku nejistých zpráv a krásných vět, 
           F#          Hmi  A G A 
    co umí zbořit sedm zdí. 
 
    Má hebkovlasá pohádko, už jsem i otočil proud řek 
    a snesl z nebe pozlátko a za tu strašnou řadu let 
    zbořil jsem nejmíň sedm zdí a sedmerý hřích odpustil. 
 
     G 
R: A přeplaval sedmero moří 
     D           F#      Hmi 
   a sňal nejmíň sedmero hlav 
     G 
   a zpíval že touha v nás hoří 
     F# 
   a učil se nazpaměť Splav 
            G 
   a plival do řeky z mostů a přál si 
            D        F#       Hmi 
   pro tebe štěstí a pro sebe klid 
           G 
   a třeba posledním z hostů co vítáš 
              A 
   chtěl jsem být. 
 
   D         A      Hmi    A G A D 
   Můj hebkovlasý koníčku. 
 
2. Můj hebkovlasý koníčku, jak se ti žije bez lásky, 
   s botama místo střevíčků, jaký si kreslíš obrázky, 
   když večer špatně usínáš. 
   Má černovlasá písničko, jak se ti žije bez písní, 
   jak se ti dýchá přes sklíčko růžový k neuvěření, 
   zbývá ti snad sedm zdí a sedmero let než pochopíš. 
 
R: Proč jsem přeplaval sedmero moří 
   a sňal nejmíň sedmero hlav 
   a zpíval že touha v nás hoří 
   a učil se nazpaměť splav 
   a plival do řeky z mostů a přál si 
   pro tebe štěstí a pro sebe klid 
   a třeba posledním z hostů co vítáš 
   chtěl jsem být. 
   D         A      Hmi    A G A D 
   Můj hebkovlasý koníčku. 
   D         A      Hmi    A G A D 
   Můj hebkovlasý koníčku.