Helium
David Stypka
Býval jsem vektorem svých včerejších vin, příliš dlouho zkoušel, co všechno vydržím. Teď jsem beztvaré nic – balónek helia. Už jsou to roky, co jsem seknul s hulením, někdy od té doby si s tátou zase rozumím. Pane Moliére, pořád hraju Antonia. R: A tak tu svítím a koukám dolů jak nad Betlémem hvězda - pomalu dohořívá, asi už není třeba nikomu svítit na cestu domů. Neumím čekat klidný jak beduín a pořád jsou tu lidi, kterým málo rozumím. Eduarde, to sotva bude tvoje vina. Miluju mámu a věřím, že to ví, pořád pevně doufám, že říkat se to naučím. Matyáši, saj život jako kyselina. R R
Do databáze přidal
gtrfrk,
dne 29. 11. 2021