Helium

Býval jsem vektorem svých včerejších vin, 
příliš dlouho zkoušel, co všechno vydržím. 
Teď jsem beztvaré nic – balónek helia. 
 
Už jsou to roky, co jsem seknul s hulením, 
někdy od té doby si s tátou zase rozumím. 
Pane Moliére, pořád hraju Antonia. 
 
R: 
A tak tu svítím a koukám dolů 
jak nad Betlémem hvězda - pomalu dohořívá, 
asi už není třeba nikomu svítit na cestu domů. 
 
Neumím čekat klidný jak beduín 
a pořád jsou tu lidi, kterým málo rozumím. 
Eduarde, to sotva bude tvoje vina. 
 
Miluju mámu a věřím, že to ví, 
pořád pevně doufám, že říkat se to naučím. 
Matyáši, saj život jako kyselina. 
 
R 
R