Linka 17

 
Pane průvodčí super den, hlásím krásnou jízdu. 
Říkám vám vítr je jako fén, ráno v průjezdech zpívá. 
Ta dívka, tam v tričku purpurovým, to snad páni se mi jen zdá, 
já když nasedám ona mizí jako dým, deset HP v úsměvu má. 
 
Jen co na příští zase vystoupím, tramvaj dál pádí, 
říkám, vám nikdy nepochopím, proč se z ní zas dívá. 
Ta dívka, tam v tričku purpurovým, to snad páni se mi jen zdá, 
já když nasedám ona mizí jako dým, deset HP v úsměvu má. 
 
Ta dívka tam já z Marsu spad, to snad páni se mi jen zdá, 
v tom svým tričku v sen se mění, já chci spát a ona jezdí linkou 17, linkou 17. 
 
Vsázím svý slunce manžestrový, tramvaj zítra ráno, 
potkám jí v tričku purpurovým, záhadnou i známou. 
Ta dívka, tam v tričku purpurovým, to snad páni se mi jen zdá, 
já když nasedám ona mizí jako dým, deset HP v úsměvu má. 
 
Ta dívka tam já z Marsu spad, to snad páni se mi jen zdá, 
V tom svým tričku v sen se mění, já chci spát a ona jezdí linkou 17. 
 
Ta dívka tam já z Marsu spad, to snad páni se mi jen zdá, 
V tom svým tričku v sen se mění, já chci spát a ona jezdí linkou 17, linkou 17.