Kudy dál jít (Sweet Carnlough Bay)

(kapodastr na 3. políčku, tedy v B) 
 
G                                       F 
Znovu slyším ten vítr, který zimu k nám přivál, 
       G      C        G   F     G 
tam na horách sněhu by míň mohlo být, 
   	                          F 
tenkrát já mladou dívku ve vánici zahlíd´, 
         G       C       G    F   G 
žádala, abych jí ukázal, kudy dál jít. 
 
 
Jak ptáčátko zmrzlý sama na cestě stojí, 
a v očích snad slzy zdála se mít, 
vzal jsem ji za ruku a lesem pryč vedl, 
na jeho kraji potom ukázal, kudy dál jít. 
 
 
„Jen zůstaň“, já řekl, „vždyť soumrak se blíží. 
Rád bych tě pozval, dal najíst i pít.“ 
S úsměvem smutným mi potichu šeptá: 
„Nestačí, abys jen ukázal, kudy dál jít.“ 
 
 
Vír sněhových vloček jí stopy pak zavál, 
prý bez jeho lásky už nechtěla žít, 
za pár dní ji našli, v hluboké závěji spala, 
já byl ten, co jí ukázal, kudy dál jít. 
(kapodastr na 3. políčku, tedy v B)