Jen vítr to ví a mlčí dál (Blowin´ In the Wind)

Kámen a prach 
kráčíš vstříc k temnotám, 
chceš stáhnou si blíž 
hvězdnou síť. 
 
Zákruty cest 
vedou záhadno kam 
a sám ujdeš míň, 
než-li píď. 
 
Proč tedy, poutníče, 
hůl znovu zdvih, 
když věk černé brýle 
ti dal. 
 
Jen vítr, jenž ztich 
na dálných rozcestích, 
jen vítr to ví a letí dál. 
 
Svět nemá konce, 
jak sám jistě víš, 
však tam, kam bys chtěl, 
jdeš jen v snách. 
 
Tvé cesty zkříží 
vždy zákeřná mříž 
a místa, kde čpí 
střelný prach. 
 
Proč tedy, poutníče, 
dál neseš kříž, 
kdo zas už ti tvář 
svěží dal. 
 
Jen vítr, jenž ztich 
na dálných rozcestích, 
jen vítr to ví a letí dál. 
 
Láska je člun, 
vratký člun plný spár, 
jak máš na něm plout 
pro tu síť. 
 
Ten, kdo ti slíbil 
ten lákavý dar, 
však včas chtěl tě též 
opustit. 
 
Proč tedy dál pluješ 
mlhou jitřních par, 
ach, poutníče, 
kams oči dal. 
 
Jen vítr, jenž ztich 
na dálných rozcestích, 
jen vítr to ví a mlčí dál. 
 
Jen vítr, jenž ztich 
na dálných rozcestích, 
jen vítr to ví a mlčí dál.