Dominiku (Dominique)

        G                          C 
R: Dominiku, -niku, -niku, ty jsi sám jak poustevník, 
    G               D 
   já hříšnou duši mám, 
          G                      C 
   můžeš zázrak udělat, když mě budeš míti rád, 
    G      D          G 
   peklo, ďábla překonám. 
        C           G             D               G 
1. Poprvé jsem viděla ho, přede mnou když zvolna šel 
           A                                     D 
   po chodníku, levá-pravá, smutnou díru v patě měl. 
R: 
2. Plnovous měl jako svatý, začli se mnou čerti šít, 
   jaká krása by to byla, kdyby mě chtěl políbit. 
R: 
3. Pod střechou, hned vedle půdy, aby snad byl k nebi blíž, 
   žije sám tam bez oltáře, chudý jak kostelní myš. 
R: 
4. Co je půst, když budu v ráji, až se se mnou ožení, 
   přemítám a mívám o tom všelijaká vidění. 
R: 
5. Vystříhám se navždy všeho, co mu bude nemilé, 
   pokorná jak láska káže budu mu prát košile. 
R: 
6. Všude číhá pokušení, proč vás tolik musí být, 
   jako správný anděl strážný ostražitě budu bdít. 
R: 
7. Kdyby mě snad nevyslyšel, konec je mých světských dní, 
   posílali Ofélii, půjdu sama místo ní. 
R: