Holka modrooká

 
A jedna holka modroká 
v pampeliškách u potoka 
vyseděla důlek. 
 
Jak má vědet holka mladá, 
že se každá láska skládá 
ze dvou stejných půlek. 
 
Každý krajíc má dvě kůrky, 
každá láska má dvě půlky, 
pro něho a pro ni. 
 
Porušením rovnováhy 
vykloní se štěstí z dráhy, 
někdo slzy roní. 
 
V potoce se voda točí, 
jednou sem a jednou tam, 
vypláču si možná oči 
až ti jednou sbohem dám. 
 
V potoce se voda točí, 
jednou sem a jednou tam, 
vypláču si možná oči 
až ti jednou sbohem dám. 
 
Dala jsem ti z lásky více 
než-li je ta polovice, 
mám tě ráda za tři. 
 
A tak se pak prostě stalo, 
že z tvé lásky zbylo málo, 
méně než mi patří. 
 
U potoka v pampeliškách 
žaluje jak zmoklá liška, 
modrooká holka. 
 
Mít tě ráda trochu méně, 
nemusela jsem tu denně, 
dny a noci prolkat. 
 
V potoce se voda točí, 
jednou sem a jednou tam, 
vypláču si možná oči 
až ti jednou sbohem dám. 
 
V potoce se voda točí, 
jednou sem a jednou tam, 
vypláču si možná oči 
až ti jednou sbohem dám. 
 
V potoce se voda točí, 
jednou sem a jednou tam, 
vypláču si možná oči 
až ti jednou sbohem dám. 
 
V potoce se voda točí, 
jednou sem a jednou tam, 
vypláču si možná oči 
až ti jednou sbohem dám. 
 
V potoce se voda točí, 
jednou sem a jednou tam, 
vypláču si možná oči 
až ti jednou sbohem dám. 
 
V potoce se voda točí, 
jednou sem a jednou tam, 
vypláču si možná oči 
až ti jednou sbohem dám.