Čekám

Černocká, Petra

Nos nosil mírně nahoru, vždyť auto měl jak stodolu, 
co jsem si přála na to měl, jenže na něco zapoměl, 
jenže na něco zapoměl.... 
 
A druhý smutné písně psal a na píšťalu mi je hrál, 
mé lásce říkal zlatý pér, jenže na něco zapoměl, 
jenže na něco zapoměl..... 
 
Třetí měl v hlavě počítač a věděl snad jak vzniká pláč, 
snad od všech záhad klíče měl, jenže na něco zapoměl, 
jenže na něco zapoměl... 
 
A další za svým slovem stál a za pravdu se pořád rval, 
zlé jizvy po nich utrpěl, jenže na něco zapoměl, 
jenže na něco zapoměl.... 
 
Poslední to byl básník lhář, měl místo srdce kalamář, 
a básně skládal z dívčích těl, i ten na něco zapoměl.... 
 
Já totiž čekám na muže, co dá pár korun za růže, 
víte mě totiž připadá, že bez nich láska uvadá, 
 
A ten co kytky nenosí, ať u mě o nic neprosí, 
jen řeknu "pane" co jste chtěl, vždyť jste na něco zapoměl, 
vždyť jste na něco zapoměl..... 

Do databáze přidal Mišáček, dne 27. 01. 2026