Balada o snech

Na na na na ... 
 
Chtěla bych to říci jednou vetou, 
chtěla bych to říct a nevím jak, 
proč jenom myšlenky se pletou 
a potom uniknou jak pták. 
 
Nekonečně veliká je touha 
mít kolem svět plný snů 
a člověk častokrát se rouhá, 
když hledá klíčky všedných dnů. 
 
Máš náruč plnou letních svítání, 
máš v očích věčná rozcestí, 
zvonky rosy každé ráno vyzvání, 
lidské sny jsou schůdky ke štěstí. 
 
Hmm, nekonečná řada malých přání, 
nekonečná řádka malých snů, 
jako víla z pohádek nám chrání, 
štěstí našich obyčejných dnů. 
 
Víš jak se z kluka stane námořník 
a kdy už rosa nestudí, 
jestli pak víš jaký je kouzelný 
letní ráno, když se probudí. 
 
Hmm, chtěla bych to říci jednou vetou, 
chtěla bych to říct a nevím jak, 
a znovu myšlenky se pletou 
a potom uniknou jak pták. 
 
Máš náruč plnou letních svítání, 
máš v očích věčná rozcestí, 
zvonky rosy každé ráno vyzvání, 
lidské sny jsou schůdky ke štěstí. 
 
Hmm, ha a a á ...