Až přijdeš poprvé k nám

Až přijdeš poprvé k nám, 
natrhej kytici růží 
a já z těch něžných květů 
dětem věnečky spletu, 
aby voněli létu, 
co šálí nás 
a já z těch něžných květů 
dětem věnečky spletu, 
aby voněli létu 
i nám. 
 
Až přijdeš podruhé k nám, 
musíš mi pod oknem zpívat, 
aby tvé písně skromné, 
které nosíš jen pro mně, 
znali v celičkém domě, 
kde bydlím já, 
aby tvé písně skromné, 
které nosíš jen pro mně, 
znali v celičkém domě 
i dál. 
 
Málo zůstane z růží tvých, 
málo z písniček toulavých, 
míváš na dlani hřích 
i pokání. 
 
Až přijdeš potřetí k nám, 
chystej si vyznání vlídné 
a než noc bude nová, 
já se navěky schovám 
za tři nejhezčí slova, 
že máš mě rád 
a než noc bude nová, 
já si navěky schovám 
ta tři nejhezčí slova, 
co znám. 
 
Až přijdeš potřetí k nám, 
hmm hmm, hmm... 
a než noc bude nová, 
já si navěky schovám 
ta tři nejhezčí slova, 
co znám.