Pánové prominou

Já zakoupil jsem kord 
a vína značky Port 
a širák, co lze odhodit 
dál, dál, dál. 
 
Pak zatajil jsem dech 
a vyzkoušel jsem střeh 
a pod mým krokem sníh 
tál, tál, tál. 
 
Pánové, 
který z vás, 
dívkou mou 
chce mi vzít. 
 
S tím se já, 
pánové, 
bohužel 
musím bít. 
 
Ta dívka byl můj sen, 
však já byl pro ni jen, 
jen širák, co lze odhodit 
dál, dál, dál. 
 
Tak řek jsem: „To chce boj“ 
a zakoupil jsem zbroj 
a pohled dívky mé 
láskou vzplál. 
 
Pánové, 
který z vás, 
dívkou mou 
chce mi vzít. 
 
S tím se já, 
pánové, 
bohužel 
musím bít. 
 
Když řek jsem první: „Tas“ 
tu oslepil mně jas 
a já v jasu dívčích řas 
tál, tál, tál. 
 
Pak řekla: „Ty jsi muž 
a máš mně navždy už, 
svůj širák nemusíš 
házet v dál“. 
 
Pánové, 
který z vás, 
chce se bít 
pro jinou. 
 
Na to já 
nemám čas, 
pánové 
prominou. 
 
La la lá, la la lá ...