Čtvrté přání

   C                               Dmi 
1. Příběh, který právě teď chystám se vám vyprávět, 
           G                     C 
   trochu připomíná svět, kam se velcí nepouští. 
           Ami                  Dmi 
   Čtyři muži na poušti dali stařečkovi pít 
         G                     C 
   a ten řek, že vyplní jejich přání. 
 
2. Nejdřív nejstarší si přál: „Dej mi zámek, ať jsem král.“ 
   Druhý boháčem chtěl být, třetí mnoho dívek mít. 
   A co přál si nejmladší? To už se nikdo nedoví, 
   vždyť v pohádkách jsou jen tři přání. 
 
3. Než bys okem jednou mžik, stál tu zámek, dívek šik, 
   rázem stál tu tváří v tvář boháč, král i otrokář. 
   A kam se poděl nejmladší? To už jim nikdo nepoví, 
   vždyť v pohádkách jsou jen tři přání. 
 
      C              Dm  G            C 
Ref.: Ná-ná-ná-ná-na-ná, pouští kráčí sám, 
             Dm       G               F  C 
   k bílým oázám, jde za svým čtvrtým přáním 
 
4. A pak přišla žízeň zlá a s ní bouře písečná, 
   rázem stál tu smrti v tvář boháč, král a otrokář. 
   Marně prosí, chtějí pít, vždyť mají vše, co chtěli mít, 
   a v pohádkách jsou jen tři přání. 
 
5. I když řekne mnohý z vás, že příběh dál jen smazal čas, 
   svět se stále otáčí a tři přání nestačí. 
   Kdo mi to řek? Kdožpak ví, dost možná, že ten nejmladší, 
   když kolem šel za čtvrtým přáním.