Proužek

        E         H7         A E 
1. Ten mír, když za kopcem svítá, 
         A             H7   E 
   když vystřídá se s nocí den, 
                      H7          A E 
   a proužek dýmu z dřeva slunce vítá, 
      A           H7     E 
   z kytky motýl vylít' ven. 
    E                           A E 
R: Někdo škrtne sirkou, někdo zpívá, 
    A                   E 
   někdo ještě zkouší spát, 
             H7         A E 
   u potoka do vody se dívá 
    A            H7     E 
   jedna holka, co mám rád. 
2. Vlasy sváže do uzlu a kouká, 
   pak vodu dlaní rozčeří, 
   stud jí sluší, tak jako všem holkám, 
   co na svou krásu nevěří. 
R: E H7 A E A H7 E H7 A E A H7 E 
R: 
3. Z odpadlýho kousku starý kůry 
   srdce jsem jí udělal 
   a večer, když už začly lítat můry, 
   tajně jí ho do spacáku dal. 
         A            H7     E 
R: + [: jedna holka, co mám rád ... :]