Pražce

        E                                               A 
1. Máš na patách kus dehtu, to od pražců, cos' šlapal tmou, 
        F#mi                                                E 
   jak vydech' jsi si, když jsi nechal všechno špatný za sebou, 
                                         A 
   ta špína cesty posvátnou má vlastně tvář, 
       F#mi                                               E 
   proti všem špínám, cos' tam nechal, svítí nad ní svatozář. 
         E 
R: Jdou nocí a pražce se houpaj' 
   a do kopců stoupaj', maj' měsíce stín, 
                            A 
   maj' naruby snad život svůj, 
               E 
   jak děti chtěj' si hrát. 
2. Tam smáli se ti všichni, tady si tě každej ctí, 
   snad proto, že jsi jeden z nich, jeden z nich, a každej to ví, 
   a možná umíš s lasem anebo vařit dobrej čaj, 
   ta hra má jméno "člověk", tak ji nezkaž, jdi a hraj. 
R: