Pokání

Emi 
Znavenej na dně a jako kůl sám, 
už v koutě, kam dál, no řekněte kam, 
                                    H 
před sebou utíkat těžko se kamkoliv dá, 
Emi 
nejtěžší noci jsou pod střechou hvězd, 
     Ami 
když domů se nechce, když se necháš svést 
    Emi              H                    Emi 
sám  sebou a cosi si namlouváš a namluvit dáš. 
 
I kámen se ustrne, ale musí být proč, 
i řeky proud obrátíš, když důvod je, 
i sníh v slunci padá, když rozhodne na nebi Bůh, 
jen příčína následkem věci má být 
a vědomí, že není víc nežli žít, 
a že život je jen na chvílí půjčený milostný dar. 
 
      Emi 
R: Ne hněv, nebo závist, ani jiné z těch slov, 
   ani touhy, co navíc chceš k životu mít, 
                                         H 
   ani láska, ani ta není důvodem odejít z cest. 
       Emi 
   Kdo v poledním žáru hledá hojivý stín, 
      Ami 
   ať vykřičí napřed řeku svých vlastních vin 
         Emi               H               Emi 
   a pak obrátí ke hvězdám pokorně u dlaně dlaň. 
 
A poprosí mlčky, to kdekoliv jde, 
v chrámech jen svádí to k divadlu vést, 
ať poprosí člověka jménem, jménem pravdy a svým 
a ať snese pokání po samý kraj, 
to víra je svědomí ,svědomí ráj 
a nikdo není čistý, jen někteří lidé snad míň. 
 
R: Ne hněv...