Peřina

   A                                            E7 
1. Usnulas', má lásko, a já jak noční můra byl sám, 
        A                                         E7 
   měl teplo na polštáři, tváří tvojí voní, jsem sám, 
                                     A 
   a s křikem noční dravci ulicí se toulaj' 
             D                       A 
   a tlučou do popelnic, do oken a vrat, 
            E7                     A 
   peřinu přes oči a uši přikrýt dlaní, 
             D                            E7 C G7 C G7 
   nutit se do spánku, kde mohla by jsi stát. 
2. Usnulas', má lásko, já ještě malou chvíli tě chtěl, 
   potichu si hýčkat radost něhy pálících těl, 
   tma zvláštní kouzlo má: plaší studu stíny, 
   světlo je pravda, ale ve tmě žije čas, 
   dotkneš se náhodou, jen tak, bez příčiny, 
   no a pak znovu, pak už schválně zas a zas.