Kapličky

Brontosauři

Zdvihnul jsem ruku, abych nepřestal být 
abych se v myšlenkách svých neutopil snad. 
Mám v sobě hříchu, že až mračna kdesi nad spánkem 
mé noci svírají a nedokáží spát 
 
           F                     C 
R: věřím v cosi v nějaký svět 
             G 
   v člověka co nám může odpustit snad 
            F                    C 
   někdo tu předce musí vědět že jsme 
           G 
   a někdo musí nás mít opravdu rád 
 
Zdvihnul sem oči abych nespatřil zem 
abych se nedotýkal mého druhého já 
oblaka vyprávěla o jasných hvězdách 
co jsou jen v noci vidět nad nimi stát 
 
R: A proto věřím ... 2x 
 
Zaslech' jsem volání a otočil se čelem 
a někdo nahlas se mi do očí smál. 
Zaslech' jsem prosby co se do rány stáčí 
a tiché pohlazení toho, kdo se bál. 
 
R: A proto věřím ... 
 
Dávno už nevolám, jen skály hlasy vrací 
v lidech se nad ozvěnou ozývá jen smích. 
K ránu se nad pokorou pohlazení ztrácí 
a z bílých kapliček jen tichý slyšíš vzdych. 
 
R: A proto věřím ... 2x 

dne 15. 09. 2020