Honzík

   C Ami G C 
 
         C                     G7 
1. Prsty otlačený od řemínků, náplast na patách, 
             C             Ami         G 
   prach až pod víčkama, sluncem znavený, 
           F 
   čekaj' na nádražích na lavičkách, 
       C          Ami           G 
   až pojede jim ten správnej vlak. 
2. Šátky na krku a širáky a páry těžkejch bot, 
   podle doby název pionýr či skaut, 
   co je po jménu, chtěj' na chvilku 
   si vlastní život do svejch rukou vzít. 
            Ami 
R: Přišli zpívat jen a hrát, 
              G           F              C 
   trochu si postěžovat, že se jim moc stejská, 
             Ami 
   že tak strašně máme práce, 
          G           F           C 
   že už nezbývá nám na ně vůbec čas. 
3. Vážný, až by člověk brečel, čelem do zdi narážej', 
   potom s natlučeným nosem zase dál, 
   s léty mnohý člověk pochopí 
   a radši zapomene to, co tolik chtěl. 
R: C Ami G C