Budík

    Hmi                Emi        Hmi 
1. Budík zvedá ráno a pozdvihuje víčka, 
       Emi            A                   Hmi 
   má ruka s tvou se váže na každodenní slib. 
2. Kdo ví, co je láska, snad nebe plný sluncí, 
   nebo důvěra, co věří na každodenní slib. 
         Hmi            A         Hmi 
R: Jak dlouhá pouť, co míří nevímkam, 
                            A            D 
   jak písnička, co zpíváš, abys' nebyl sám, 
        Emi F# Hmi 
   tududu ... 
3. Budík zvedá ráno, zahlíd' jsem tvou kůži, 
   muži stárnou, když se stejská, když láska nedá spát. 
4. Přes kamení světů nás neše naše touha, 
   těch vzestupů a pádů, co odnaučej' lhát. 
R: 
5.=1.