Muž v zrcadle (Fifteen To Forty Three)

Bobek, Pavel

Tak už otvírám zas 
Tu starou krabici od bot 
Znovu prohlížím to co je v ní 
A neskončím dřív 
Dokud za záclonou 
Se pozvolna nerozední 
 
Na fotkách tu jsou 
Mladí muži se svou pevnou vírou 
Že dobudou svět 
Už se jim ani sám moc nepodobám 
Lecos můžu jim jen závidět 
 
Ten muž který na mě 
Teď v zrcadle kouká 
Je jiný než jakým 
Kdysi on sám chtěl být 
I když vážnou tvář nasadí 
Oči stejně ho prozradí 
Že pořád se ještě 
Neodnaučil snít 
 
Jako kluk na těch fotkách 
Jsem tak sebejistý 
Tak pyšný že až musím se smát 
A dívky které mě objímají 
Jsou mladé a krásné 
Kde jsou teď 
To bych věděl moc rád 
 
Proč odejít jsem je nechal 
Za čím jsem tak spěchal 
To nemůžu už vzpomenout 
Asi něco jsem ztratil 
A pořád hledám to a zatím 
Život hnal mě jak divoký proud 
 
Ten muž který na mě 
Teď v zrcadle kouká 
Je jiný než jakým 
Kdysi on sám chtěl být 
I když vážnou tvář nasadí 
Oči stejně ho prozradí 
Že pořád se ještě 
Neodnaučil snít 

Do databáze přidal Mišáček, dne 27. 10. 2026