Ty, slunce a já

Bartošová, Iveta

Tak se mí zdá aspoň chvílemi, 
že nejsi klid na tý dráze mý. 
Jen zdánlivě jsme v páru, 
cítím pohraniční čáru, 
žijem každý na svém cízím území. 
To může být pouhou únavou, 
starosti nám visí nad hlavou. 
A pak ten déšt a mráz, 
a potom chladno je i v nás. 
Pojeď na jih, pledy vduší odplavou. 
 
 
Ty, slunce a já, 
ty moře slunce a já. 
Obloha bledě modře bezstarostná. 
Ty slunce a já, 
ty moře slunce a pláž, 
tam snad si uvědomíš, 
to že mě máš. 
 
 
Ležet a snít celý dlouhý den, 
a sentiment jižních kantilén. 
Já budu krásně líná, 
z toho slunce, z lásky z vína. 
na to, co ti doma běží zapomeň. 
 
 
Ty, slunce a já, 
ty moře slunce a já. 
Obloha bledě modře bezstarostná. 
Ty slunce a já, 
ty moře slunce a pláž, 
tam snad si uvědomíš, 
to že mě máš. 
 
 
Ty, slunce a já, 
ty moře slunce a já. 
Nálada nádherně je bleděmodrá. 
Ty, slunce a já 
Ty, moře, slunce a prám 
Tak snad si uvědomím 
To, že tě mám 
Ty, slunce a já 
Ty, moře, slunce a já 
Ná, ná, ná,... 

Do databáze přidal Mišáček, dne 22. 07. 2026