Ty, slunce a já
Bartošová, Iveta
Tak se mí zdá aspoň chvílemi, že nejsi klid na tý dráze mý. Jen zdánlivě jsme v páru, cítím pohraniční čáru, žijem každý na svém cízím území. To může být pouhou únavou, starosti nám visí nad hlavou. A pak ten déšt a mráz, a potom chladno je i v nás. Pojeď na jih, pledy vduší odplavou. Ty, slunce a já, ty moře slunce a já. Obloha bledě modře bezstarostná. Ty slunce a já, ty moře slunce a pláž, tam snad si uvědomíš, to že mě máš. Ležet a snít celý dlouhý den, a sentiment jižních kantilén. Já budu krásně líná, z toho slunce, z lásky z vína. na to, co ti doma běží zapomeň. Ty, slunce a já, ty moře slunce a já. Obloha bledě modře bezstarostná. Ty slunce a já, ty moře slunce a pláž, tam snad si uvědomíš, to že mě máš. Ty, slunce a já, ty moře slunce a já. Nálada nádherně je bleděmodrá. Ty, slunce a já Ty, moře, slunce a prám Tak snad si uvědomím To, že tě mám Ty, slunce a já Ty, moře, slunce a já Ná, ná, ná,...
Do databáze přidal
Mišáček,
dne 22. 07. 2026