Solitér

Co můžu dát, Ty dávno máš 
A z lásky nám jen málo zbývá 
To plátno dnů já znám, Ty znáš 
Teď dát mu rám, říct pravdu zbývá 
 
Jak solitér je láska blýskavá 
A dívka z náhlé krásy roztává 
A v den, kdy rozpozná, že není fér 
Zastaví solitér 
Ten kámen zastaví i pod cenou 
To dívka vzdává boj tím se ženou 
Že vyplatí ho, zase ještě doufá 
Až se zlé dny přeženou 
 
Co můžu dát, Ty dávno máš 
A z lásky nám jen málo zbývá 
To plátno dnů já znám, Ty znáš 
Teď dát mu rám, říct pravdu zbývá 
 
Pryč solitér, jen lístek zástavní 
Jí říká, že snad byla láska v ní 
Tak drobné shání dál, tak ber kde ber 
Na ten svůj solitér 
Ten solitér je kámen putovní 
Je stálý, krásný, věčně zánovní 
A cit, to je jen půjčka z vyšších sfér 
Na věčný solitér