Ukrytá

C           Ami                        Dmi 
Právě svítá a mně zase schází kus noci zlé, 
    Dmi                  G                         C 
jen kousek spánku, obraz té, díky níž jsou dny tak mdlé, 
svět nás vítá, vše kolem se stává trápením, 
vím, slunce můj sen vyhání, po sté ptám se: co s tím? 
Do svých dlaní chci jedinou navěky vzít, 
leč osud víru nevnímá, mé srdce touží ctít, 
pláče duše má oceán horkých slzí, 
        Dmi        G 
(*)proč žádnej nevidí, jak mne to mrzí? 
 
   C             G                     F 
R: Dál se skrývá a ničí krásu všedních dnů, 
        F          Ami      G 
   můj spánek zakletej nechává, 
   dál se skrývá, vpletená láskou do mých snů, 
   však nedostižnou zůstává. 
 
Zdá se zvláštní, když slzavých nocí je víc a víc, 
cit vyštvat z mysli nejde tím, že chceš zapomenout, 
čas vrásky zanechá a lidé budou jako dřív, 
(*)sám Bůh prý ví, jak dál, nic se nedá vrátit. 
 
R: Dál se skrývá a ničí krásu všedních dnů, ... 
 
   D 
R: Dál se skrývá a ničí krásu všedních dnů, ...