Transylvánská opera

Měsíc už léta snílky láká 
za rohem leze tmavý stín 
To se jen noční vrátný fláká 
nebe na zemi, takže sním 
Nechápu, proč se mi to stává 
když palici česneku sním 
Drákula brzo večer vstává 
princezna, má holka, s ním 
Půvabná, úchvatná, zlá 
Zrádná, lstí záplavy zná 
 
Hotovo, račte dál 
párty právě začíná 
zvláštní pocit mám 
V zrcadlech prázdný sál 
jediný se vidím já sám, sám, sám 
Zbývá jen sáhnout 
dál už nezestárnou 
a hrubě nasává 
zrůda z cizí krve živá 
 
A v žilách, v těle život dřímá 
a srdce musí při tom bít 
To se tak přece lidem říká, 
aby se pásli, chtěli žít 
Zrychlený tep, iluze přímá 
lásky nakrmit, pak vzít 
Oheň rozpálí, tváře svléká 
příběhy slzí a dlaní číst 
Půvabná, úchvatná, zlá 
Zrádná, lstí záplavy zná 
 
Nasává další lok a bude žít dál 
Vysává krev, a proto bude žít dál