Člověče nezlob se

Hodím si kostkou 
ať trochu vím 
jak a kam mám vlastně jít 
Cestou necestou – jako za nevěstou 
nesmím se nechat napálit 
Jedna, dva, tři – krok za krokem 
utíkám, ať mě nechytí 
Tak jako ty – pak seskokem 
střemhlav níž 
 
Připomíná mi to hry 
u kterých nevím co bych sázel 
záleží to na štěstí a jestli máme ho kde vzít 
Připomíná mi to hry 
co jsme jako malí hráli 
bez pravidel, bez vítězů číms chtěl mohl jsi tam být 
 
Tak ještě jednou, ruce nad hlavou 
když na vás svým koltem mířím 
Rychle se vzdej, neutíkej 
poznáš jak přesně střílím 
Nastav mi pěst, moc nepřemýšlet 
Kámen, nůžky, papír, teď! 
Hodíme kostkou, co nezastaví ty chvíle v nás