San Francisco

Zícha, Vojta

   A                D                A 
1. Tak se tak nějak sám světem potloukám, 
     D                                  C#mi 
   nemůžu říct, že někdy dlouhou chvíli mám, 
      D                             A         F#mi 
   do San Francisca spěchám, hrozně daleko to mám, 
                 D 
   někdy přemejšlím jestli dojdu, 
          E 
   ale nikdy nejsem tak docela sám a sám. 
 
2. Vzpomínám jak doma slunce zapadá, 
   vzpomínám jak to mraveniště lidí vypadá, 
   a když nedojdu po svejch tak k ní se třeba dám, 
   jen abych uviděl ještě tohle město, 
   pochybuju o tom ale silně sám. 
 
3. Prvnímu hostinskému ve Frisku dolar dám, 
   jen tak aby pochopil, že konečně jsem došel k nám, 
   pak dám si nalejt sklínku až do rána budu hrát 
   a taky vyprávět jak jsem prošel svět 
   a jak se stejně člověk domů vrací rád. 
 
4. Z dlouhý cesty na patách puchejř mám 
   vždyť já chci pořád ještě dojít k nám 
   teď v dáli vidím světla, je to San Francisca zář 
   už abych dorazil a pozdravil 
   svýho města, hou, 
   toho svýho města známou tvář. 

dne 15. 09. 2020