Vobyčejný brnkání

   C 
1. Vem si tu svou kytaru 
   a pěkně postaru 
   G                    F     C 
   jak u našich prvních vohňů hraj. 
   Vobyčejný brnkání, 
   pár písní na přání 
   G                   F    C 
   pro ty, co to pořád rádi maj. 
 
   G               C 
R. Písničky starý,  nikdy nevohraný, 
   F 
   místo všeho povídání 
   G                     C 
   budeme si eště chvíli hrát. 
   G                C 
   Pak cesty známý,  stokrát prošlapaný, 
   F 
   budou se nám za svítání 
   G                       C 
   zase plný dobrodružství zdát. 
 
2. Hoď pár větví na voheň 
   a přitom zároveň 
   kamaráda kolem ramen vem. 
   Kdo ví, jestli pudem spát, 
   teď si chcem zazpívat, 
   zejtra třeba spaní doženem. 
 
R. ...