Hledání loutkáře

Závidím trochu kašpárkům s rolničkou 
Baví si klidně publikum písničkou 
A mívají na svých zápěstích při hraní 
provázky, co je před peklem ochrání 
Závidím loutkám ten jejich jistý krok 
Mé otázky pálí v hlavě jak horký grog 
Kdy uvěřím že jsme řízení ze shora? 
Kdy vírou jak pluhem strach z konce rozorám? 
 
To se to hraje, když ti nitky nedovolí zakopnout, spadnout z okraje 
To se to cinká, i když nikdo neposlouchá, nad hlavou jedno ucho je 
To se to zpívá když ti někdo nasype slova za zuby 
To se to žije když ti tvého červotoče kdosi zahubí 
 
Kdo ví zda loutky přemýšlí o ráji 
Když v temnu skříně na moly žehrají 
Možná že věří na rajskou truhlici 
Kde kašel z prachu netřese bránicí 
Kde v nových barvách rozkvetou kostýmy 
Kde v bílém rouše s knoflíčky zlatými 
Aby byl čerstvý včelí vosk pro všecky 
Stará se pánbů pan Matěj Kopecký 
 
To se to hraje, když ti nitky nedovolí zakopnout, spadnout z okraje 
To se to cinká, i když nikdo neposlouchá, nad hlavou jedno ucho je 
To se to zpívá když ti někdo nasype slova za zuby 
To se to žije když ti tvého červotoče kdosi zahubí 
 
Buď rád, že neznáš směr vlastních provázků 
Netrap se pořád pro tu svou otázku 
Co když už dávno nemíří nahoru? 
Co když se ztrácí v hlíně tvých úhorů? 
Co když už nejsou bílé spíš zčernalé? 
Z takové pravdy člověk má namále! 
Lepší je věřit v hodného loutkáře 
Který ti hříšky z košile odpáře. 
 
Jak se nám hraje? Kdo nám asi nedovolí zakopnout, spadnout z okraje? 
Jak se nám cinká? Když nás nikdo neposlouchá, snad nad hlavou jedno ucho je? 
Jak se nám zpívá? Kdo nám vlastně nasype slova za zuby? 
Jak se nám žije kdo se na nás za oponou zazubí? 
Jak se nám žije kdo se na nás za oponou zazubí? 
Jak se nám žije kdo se na nás za oponou zazubí? 
Jak se nám žije kdo se na nás za oponou zazubí?