Vás chci pozdravit, bráchové Mašínové

Jsou cesty, které jsou horší, než tušíme, 
pozor na poleno, hej, Mirku Dušíne, 
jsou cesty, co mají stažené šraňky, 
jsou lidé, z kterých se stávají tanky, 
jedine tak mohou zdolat tu dálku, 
vyhlásit režimu soukromou válku ... 
Vím, jsou dny prťavci, a jsou i velcí dnové, 
čímž vás chci pozdravit, bráchové Mašínové! 
 
Jablka nepadnou daleko od stromu, 
některé únory přinesou pohromu, 
a když jdou kladiva společně se srpem, 
lehce se z února stává i - srpen. 
Jsou cesty klikaté, jsou cesty přímé, 
někdy směr tušíme, jindy ho víme, 
příběh jak z westernu znovu si omílám, 
za brázdy slaných vln vám pozdrav posílám. 
Vím, jsou dny prťavci, a jsou i velcí dnové, 
čímž vás chci pozdravit, bráchové Mašínové ! 
 
Vždy jen pár výstřelů, a pak se slehla zem, 
bylo vás jenom pět, a skoro proti všem ... 
jen stopa smazaná zbyla vám za zády, 
šla po vás STB, a půl Rudý armády. 
Táta nad vámi bděl v té svaté válce, 
a snad sám Stvořitel držel vám palce. 
Vím, jsou dny prťavci, a jsou i velcí dnové, 
čímž vás chci pozdravit, bráchové Mašínové!