Šestnácté století

C				   G7            C 
Bože, jak to letí, v šestnáctým století byl na světě ráj. 
		              G7		     C      C7 
Jezdili na koni, říkali si: Oni, když maj, tak si daj! 
G7                  C 		  D#                   G7   G7 
Nikdo se nermoutil, nekrad a neloudil, každej byl na světě rád. 
C                               G7	        C    C7 
Lidi si přávali, lidi si dávali na trumpety hrát. 
 
          F				C 
?:  Chtěl bych se vrátit zpět aspoň o třista let, 
		                                  F 
     tenkrát to bejvalo krásný, tenkrát byl jinačí svět. 
           F       F                C                          C 
     Na lokte měřili, srdce si svěřili, tenkrát si lidi jen plácli 
      C           F 
     a pak si věřili. 
 
Kdo neměl protekci v rytířský konfekci žil zasmušile. 
Nebyly plátěný, byly jen drátěný beze švů košile. 
Bylo to fakticky veskrze praktický, když bylo všechno z plechu. 
Jakpak je rytíři, když ve svým krunýři má chytat blechu? 
 
?:   Chtěl bych se vrátit zpět . . . . . 
 
Mladému rytíři když začne růst chmýří, dělá neplechu. 
K vánocům od táty dostane na šaty tři metry plechu. 
Dá si ho zválcovat, v brnění zpracovat, pak si v něm chladí nervy. 
Když se chce vymočit, tak na to musí mít klíč na konzervy. 
 
?:  Chtěl bych se vrátit zpět . . . . .