Opojení

1. 
Jsi hvězda, já jen hvězdný prach 
stvořený z útržků bláhových snů 
co vítr, každé ráno rozfouká. 
 
Jsem lhář, když ti říkám, 
jak ti sluší barva líčidel 
a nastavená hradba na tvých víčkách 
co brání pohledům. 
 
ref.: 
Léta tě znám, už dříve, než začli dávat 
krásné barvy vám a tím i právo skrývat 
přirozenou krásu, vrásky zubu času a dnů 
barvu vlasů pravou i tvář usměvavou. 
 
2. 
Jsi hvězda, já jen hvězdný prach 
stvořený z útržků bláhových snů 
co vítr, každé ráno rozfouká. 
 
Já dál budu lhát, neboť cítím, 
že by pravda byla nemilá 
a přišel bych o rtěnky tvojí úsměv 
a prsty nachové. 
 
ref.: 
Léta?