Já a můj náklaďák

         C                             Emi 
V dobách dávných dětských dnů měl jsem spousty dětských snů 
        C7                     F 
všechny byly člověčí a jeden z nich byl největší 
       C                          G 
ten mi dodnes zůstává, snad proto že jsme na něj dva 
C             G 
já a můj náklaďák 
 
Čtyři páry kolejnic, na nich vláček jako nic 
protože je elektrický, jezdí dál tak jako vždycky 
nikdy nezůstane stát, já si dál s ním chodím hrát  já a můj náklaďák 
 
   A7                        Dmi G                         C 
R: Jak to každý správný otec ví, záviděli kluci  v sousedství 
   Ami A G# G F# 
        i když dnes už nemám tátu, náklaďák dál zůstává tu 
   Dmi           F              G 
   jezdím na něm zpátky do dětství 
 
Kouzlo vánoc bílý sníh, půvab říší klukovských 
velký stromek zelený a pod ním vláček na zemi 
tak v mé duši zůstává dětský svět a v něm my dva  já a můj náklaďák 
Tak mě často  napadá, že je život záhada 
starý děda nebo vnuk, snad v každém žije malý kluk 
co bych ze života měl, kdybych hrát si neuměl,  já a můj náklaďák 
 
R: Nevadí co řeknou v sousedství, vím, co každý správný otec ví 
   dál mě láká kouzlo hraček, proto mám svůj náklaďáček 
   jezdím na něm zpátky do dětství 
 
   ...já a můj náklaďák 
R:  Nevadí co řeknou ...