Doney Gal

        G            D          C     G 
1. Kdo ví, proč to hříbě tak v lásce mám, 
               D       C    G 
   stádo mu zbloudilo bůhvíkam. 
        G 
R: Ať sníh či déšť padá tmou, 
    D        G         C        G 
   já a můj Doney Gal nesmíme snít, 
 
   stále dál cestou zlou 
    D        G         C      G 
   já a můj Doney Gal musíme jít. 
2. V zádech už máme snad tisíce mil, 
   stále jen spolu jdem, neznáme cíl. 
R: 
3. Až z nás jeden zůstane v klínu hor, 
   já ať to jsem, a ne můj Doney Gal. 
R: