Půlčík

Emi                Fismi 
U ohně sedím, přemítám 
Emi                 Dismi 
o všem, co jsem kdy uviděl, 
  C                  D 
o lučním kvítí, motýlech 
  C                          D 
z letních dnů, kterými jsem šel; 
 
o žlutém listí babím létě 
v tolika prošlých podzimech; 
o mlze, o stříbrném slunci, 
svištění větru ve vlasech. 
 
U ohně sedím, přemítám, 
jaký to asi bude svět, 
jaké to bude dočkat zimy 
a jaro - to už nevidět. 
 
Vždyť všechno, co jsem neviděl, 
je víc nežli to viděné! 
A každé jaro v každém háji 
je zase jinak zelené. 
 
U ohně sedím, přemítám 
o lidech z dávno přešlých let 
a o lidech, jež nepoznám, 
a jaký bude jejich svět, 
 
však zatímco tak přemítám 
o časech dávno minulých, 
zdaleka krokům naslouchám, 
kdy poutník stane ve dveřích.