Karolína

Zůstala vzpomínka, jak vlasy na polštáři,  zůstal mi jen tvůj hlas na desce nahraný. 
Je to snad už rok, bylo to někdy v září,  čas indiánských loučení. 
Půlnoční vlak, tulácká noc,  kdy srdce mé volalo o pomoc. 
Co jsem ti chtěl říct, to nikdo neslyší,  do prázdných stěn ozvěna zakřičí. 
Sbohem Karolíno, život není zlý, 
je jako seriál tvou rukou napsaný. 
Sbohem Karolíno, v duši máš pláč, 
na tváři smích, kdo z nás ví co jsme zač. 
Přišel čas návratů a podzim sbírá síly.  Už je čas převratů a ptáci odletí. 
Tvůj kufr u dveří, oči, co promluvily,  mlčky tě přivítám a sevřu v objetí. 
Ahoj Karolíno, život není zlý, 
je jako seriál tvou rukou napsaný. 
Tak ahoj Karolíno, život není zlý, 
je jako seriál tvou rukou napsaný.