Loutka

Schmitzer, Jiří

    Emi 
1. Dítě jsem byl, neměl jsem žádné vrásky 
                                              A C D H 
   a měl dost sil, před sebou všechny lásky své, 
    Emi 
   pět let jsem žil, můj děda rád mě míval, 
                                                     A C D 
   loutku mi dal, "to je," řek', když jsem zíval, "tvé." 
     G 
R: Proč hračka má se smutně na mě dívá, 
     D 
   proč hračka, zdá se, smutně na mě kývá, 
    Emi 
   čas kolem nás tak bezohledně běží 
   D 
   a ona v koutě pohozená leží, 
     Emi         D      Emi              D 
   proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, 
      Emi     D      Emi       D        Emi 
   vždyť ona ne, to já přece prohrávám víc. 
2. Už ženu mám, děda už dávno není, 
   nežiju sám, můj život však se mění v sen, 
   a, jak to bývá, když se léta řinou, 
   mnohé se splní v duchu pod peřinou jen. 
R: 
3. Zas starší jsem, své zájmy člověk střídá, 
   zas vidím, kde děd s vlasy jako křída stál, 
   a v srdci svém, v tom nejtemnějším koutku, 
   v dobrém i zlém mám pohozenou loutku dál. 
       Emi         D      Emi              D 
R: + proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, 
        Emi     D      Emi         D           Emi 
     vždyť ona ne, to já jsem měl vyjít jí vstříc, 
       Emi         D      Emi              D 
     proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, 
      Emi      D Emi D Emi 
     tu du du du ... 
 

dne 15. 09. 2020