Bílý kůň

   A        D     E7       A  D E7 A 
1. Kůň bílý pádí vlaků vstříc. 
          C#mi  H7    E 
   Já nastavuji větru líc. 
   D           E           F#mi 
   Tvůj kůň se žene blíž a blíž. 
   D          A     E7   A      D H E7 
   Jen chvíli už mě uvidíš. 
 
2. Zas na rtech cítím slaný žár. 
   I chuť tvé touhy, vzdechů pár. 
   A známá vůně zavane 
   sem, skrze vlasy zcuchané. 
 
3. To loňské léto, moře, jas. 
   A modré světlo zpod tvých řas. 
   Tvé ruce láskou zjemnělé 
   mě pořád pálí po těle. 
 
4. Když oheň zhasne zbývá dým. 
   A racek s křídlem zlomeným. 
   Co loď tvou dlouho provázel. 
   A křičel, když jsi odcházel. 
 
5. Kůň bílý cval svůj otáčí. 
   Však stovkám koní nestačí. 
   To přece kdekdo z města ví. 
   Že tenhle vlak tu nestaví. 
 
6. Tak odpusť mi můj telegram. 
   Zas ty teď budeš víc než sám. 
   V tvé hlavě vzňal se plamínek 
   sletoval drát vzpomínek. 
 
7. Kůň bílý mizí v stopách mých. 
   Jak letní víno, letní hřích. 
   Snad váháš nad tím - co já vím. 
   Že srdcem tvým jen projíždím.