Kocůr

Pražce

     D#                      F 
1. Znát, chceš znát místa, kde můj svět stál, 
    D#                     F 
   jít, za mnou jít možná sám by ses bál, 
        D#                  F 
   sám víš, co říct, na co nemám se ptát, 
        C#                   Cmi            F 
   jako autíčko na klíček, který se utopit má, 
             C#                Cmi                F 
   nechtěj hledat, co hluboko leží, co nosím jen já. 
    F 
R: Malinkej kocourek usíná v košíku, klubíčko snů leží s ním, 
   s malinkou holčičkou dováděl celý den, celý den byl její stín, 
    C 
   koukejte na toho mizeru, pod fouskem skrývá, co vidím jen já, 
     F 
   provázek s mašlí mu na chvíli seberu, když hravou náladu má. 
2. Hrát, jen hrát, chce si se mnou jen hrát, 
   tím víc, čím míň o něj přestávám stát, 
   strach má, že já jenom s tebou chci snít, 
   když mi vyprávíš o tom, co mohlo i nemohlo být, 
   co se může stát, když mi řekneš: mám tě rád. 
R: Tančíme valčíček na čtyři doby a život jde okolo nás, 
   daleko necháme falešný sliby, jen s námi se zastavil čas, 
   náš svět je schovanej, na klíček zamčenej, nikoho nepustím dál, 
   nikdo sem nepatří a nikomu nevěřím, i kdyby na můj cit hrál. 
3. Sníh, jen sníh smí se kolem nás nést, 
   hrou, svou hrou může hlavy nám splést, 
   kdo ví, co říkám, mizí rychle jak dým 
   v rámech okenních, na sklech umytých, co s tím, 
   á ... 
 

dne 15. 09. 2020