Loučím se s prašnou svou zemí

     C                 G7 
Já zpívám song vo tom větru vání, 
        C                   G7 
kterej nastává v mým kraji rovnejch plání, 
          C      C7        F 
tam když přijde duben, ten divnej měsíc, 
 C               G7       C 
může každej vám jen tohle říct. 
 
                                    G7 
R: Tak já loučím se s prašnou svou zemí, 
                             C 
   loučím se s prašnou svou zemí, 
    F 
   loučím se s prašnou svou zemí, 
         C                   G7 
   ten prašivej prach by mi domov zavál, 
         C         G7        C 
   ať mě vítr sám vodnese v dál. 
 
Je bouřka a hromy sou jako hrom, 
prach se vznáší a slunce se ztratilo v ňom, 
zavátý sou cesty, jen podle stromů 
s bídou hledáme cestu domů. 
 
R: Písní loučím se... 
 
Tam v koutku v tý tmě dva spolu leží 
a von hladí a líbá ji na rty svěží, 
vzdychá, pláče a hladí a líbá ji, 
místo svatby si zazpívají. 
 
R: Lásko, loučím se... 
 
Mně řinčel telefon, skákal až slít 
a z něj volá kněz, že mám do chrámu jít. 
Volá z bouře, úniku možná není, 
koukej kvaltovat pro spasení. 
 
R: Tak já loučím se... 
 
Jó, chrám je plnej, však věc nemilá, 
prašivá prašná bouře tmu zesílila, 
nejde číst, kněz bez textu úplně ztich, 
tak jde vybírat vod věřících. 
 
R: Písní loučím se...