Náhrobní kámen

   G           Emi       G        A 
1. Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou, 
              G      C      G 
   kde rostou stromy bez listí, 
              Emi       G            A 
   tak vyjdeš na místo, kde tvý slzy spadnou 
      G        C     G 
   na hrob, co nikdo nečistí. 
 
2. Jen starej rozbitej náhrobní kámen 
   řekne ti, kdo nemoh už dál. 
   Tak sepni ruce svý a zašeptej ámen, 
   ať jsi tulák nebo král. 
 
Rec. Dřív děvče chodilo s kyticí růží, 
     rozdávat lidem štěstí a svůj smích. 
     Oči jí maloval sám Bůh černou tuší, 
     pod jejím krokem tál sníh. 
 
3. Všem lidem dávala náručí plnou, 
   sázela kytky podél cest. 
   Jednou však zmizela a jako když utne, 
   přestaly růže náhle kvést. 
 
4. Pak jsem jí uviděl, ubohou vílu, 
   na zvadlých květech věčně snít. 
   Všem lidem rozdala svou lásku a sílu, 
   že sama dál nemohla žít. 
 
5. Tak jsem jí postavil náhrobní kámen 
   a čerstvé růže jsem tam dal. 
   Pak jsem se pomodlil a zašeptal ámen 
   a svoji píseň jsem jí hrál.