Hadíth

Ami                          F 
   Vyprávěl mi posel z krajů  vzdálených, 
          Ami 
kde noc je   den, 
                            Ami C Ami 
a kde život v květech krásně         zbarvených 
          Ami Emi Ami 
zdá se být          snem. 
G       D             F           C 
 O dívce krásnější než Fátim, žena snů, 
G                D                D            Ami 
 o chlapci, který s ní byl šťastný třikráte sto   dnů. 
 
Ami            G                       Ami 
   Své verše jí psal, a Korán ji chodil   číst, 
          G                    Ami 
její srdce vzal, bílý nepopsaný   list, 
       G                       Ami 
růžovou vodou, omýval vždy její   tvář, 
             G                       E7 
když s jitřní dobou, vycházela slunce  zář. 
 
Ami                          G 
   S ránem však havran štěstí stín, 
Ami                         G 
   vzlétl nad kraj jak černý dým, 
Ami                         G 
   z křídel mu na zem spadla zášť, 
Ami                    G 
   láska oblékla smutků plášť. 
 
Ami                        F 
   A v chlapcově duši posel žárlivý 
          Ami 
zlým ohněm   vzplál, 
                           F 
pro nic za nic nožem, který tiší smích, 
        Ami 
tu dívku   hřál. 
 
Tak hádíth končí smrtí bláhovou 
a den jde spát 
tohle se stalo s dívkou ubohou, 
však třeba znát. 
 
Že Prorok vyřkl soud, jdi k lidem ztraceným, 
Al Mandžum jméno buď tvé, jsi dnem věčně šíleným. 
 
Ten posel neřek víc, 
Korán jal se číst, 
a já veršů pár, 
do písku jsem psal. 
 
K ránu když havran štěstí spí, 
vzlétl nad kraj jak černý dým, 
z křídel mu na zem padá zášť, 
lásku chraň ten kdo jí máš.