Májové touhy

Když v májovém slunci zamrzlé touhy roztají 
chtěla by blízko na dosah touze tvé stát 
ač láskou hoří v tvém srdci maliny nezrají 
pevná zem pod nohou led co začíná tát 
 
Slunce jež blýská se v čepeli nože se odráží 
a ostří proniká srdcem a vytéká láva 
vlak co ji vezl nenašel to správné nádraží 
v doteku pohledu zkrocená je šelma dravá 
 
RF: Proč ruka krátká a pět prstů k chycení nestačí 
kluzký jak úhoř se vysmekáš z hladové dlaně 
ač hlady klopýtáš toužíš po kořisti jinačí 
a myška uniká pohledům lovící saně 
 
Proč smutek v očích tak věrně tvé myšlenky provází 
ač smíchem uhasí pláč co štěstí ti skýtá 
za kliku bere věří že pancířem prorazí 
zkusit to musí ač ví že odejde zbitá 
 
Co nutí blázny rukama máchat a chtít se vznést 
polapit ptáčka který jim v oblacích mizí 
stojí na rozcestí dlážděných silnic a špatných cest 
kus tvého srdce by měnila za zlato ryzí