Jak ze sna procitám

Jak ze sna procitám 
A zřím úděl náš pojednou v jasnějších konturách 
Konec legendám je blíž než se zdá 
Závoj snů kdosi nám z očí stáh´ 
 
Slyšíš?! Ty sám jsi uvěřil všem těm šeptandám 
Co od úst k ústům jdou a které dávno znám 
Věř, záhy v prokletí se obdiv promění 
Vždyť tebe davy zbožňují a ne tvé učení 
 
aaaaaaaaaaau 
 
Všichni myslí, že jsi v den změnil noc 
Tak poslyš Kriste, to už je trochu moc 
Jdou jak slepí a věří, že jsi jejich mesiáš 
Já tvou pravou rukou byl 
A s tebou hledal stejný cíl 
Avšak ty si s ohněm zahráváš 
 
To, co dnes vidím, to je málem až křeč 
Vždyť o tom, že jsi Bůh nebyla řeč 
A přesto, věř mi, můj obdiv k tobě zcela nemizí 
Kéž by jsi z toho vyšel zdráv 
Až proti tobě půjde dav 
S pocitem obelhaných bez vizí 
 
Nazarete pro svůj stín 
Musíme jít do dějin 
Raději měl po otci řemeslo vzít 
Ten, kdo zručně zhotoví 
Židle, stoly dubový 
Nerozsévá napětí, neruší klid 
 
Poslyš Kriste, přece máš rád svůj lid 
Tak proč jej do záhuby chceš nechat jít? 
Je těžce zkoušen, jak žije léta v Římském područí 
A ty ze všech nejlíp víš 
Když mysl vzlétne trochu výš 
Tak nás v nenávisti umlčí, umlčí nás 
 
Poslyš, Kriste, jednu radu mou slyš 
A přece vidíš, jak jsme záhubě blíž 
A šance mizí a zvolna hyne každou hodinou 
A všichni vzhlíží k nebesům 
Tak odhoď charisma, svůj um 
Skoncuj navždy s vizí zdánlivou, zdánlivou, zdánlivou 
 
Slyšíš? Poslyš Kriste, vyslyš obavu mou 
ooooooooou ( 4krát ), hej