Hnisař

Hodiny na baru ukazovali šest a v Blacku byl ještě klid 
Zrovna odcházel jednou z několika cest Sacharin na dámský záchod blít 
Tak tam přišel, aby blil, nad umyvadlo se naklonil 
Palci prohrábne svoje vlasy zmaštěný a na tváři se zjeví usměv blažený 
Ta chvilka je nádherná a opice dotěrná 
 
Říhanec zazní a Saša dokořán svou pusu otvírá 
Má postoj noblesní a Paigino se k němu zvolna ubírá 
Už to ven proudem letí, toho co udělal se každý dlouho bál 
Když dílo dokončil tak dlouho grkal, ale pekelně se smál 
 
Jak slivovice, pivo i vodky do Sacharina padaj rumy, 
Za chvíli jak stádo ovcí řítí se do dveří. 
To se dámský záchod vrací a opět z plna hrdla zvrací 
Ten kdo Sašu nezná tomu nevěří 
 
Jako metalová hudba ta jeho šavle zazněla 
Jako golfskej proud tryskaly dolů zvratky z celýho těla 
V jeho žaludku se něco smísilo a praskali mu vředy 
Paigino jde za ním s hadrou a doufá, že dnes už naposledy 
 
A tak jde Sacharin chlastat dál, už jenom chybí, aby na stůl sral.