Nebeští jezdci

   Ami                   C 
Po zasmušilé pustině jel starý honec krav, 
   Ami		             C 
den temný byl a ševelil dech větru v stéblech trav, 
  Ami 
tu honec k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát, 
       F			Ami 
když z rozedraných oblaků viděl stádo krav se hnát. 
 
          C            Ami            F        Dmi    Ami 
R: Jipija je-éj,jipija jo-o-o-o-ou,to přízraky táhnou tmou. 
 
Ten skot měl nohy z ocele a oči krvavé 
a na bocích mu plápolaly cejchy řeřavé. 
A oblohou se neslo jejích kopyt dunění 
za nimi jeli honáci až k smrti znavení. 
 
R: Jipija je-éj... 
 
Ti muži byli sinavý a kalný měli zrak 
a marně stádo stíhali,jak mračno stíhá mrak. 
A proudy potu smáčely jim plásř i košili 
a starý honák uslyšel ten jekot kvílivý. 
 
R: Jipija je-éj... 
 
Tu jeden honák zastavil a pravil: "Pozor dej", 
svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej, 
bys nemusel ses po smrti, jak my tady štvát 
a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát. 
 
R: Jipija hej